Den 28. – 28. 10. 2010, Nepalgunj /Nepál/ - Rudrapur /Indie/, cca 320 km
Tak jako včera začínáme den opravou Josého motorky, a to poměrně brzy, neboť nás čeká dlouhá cesta s přechodem hranic. Po opravě následuje snídaně na střeše hotelu a frčíme. Jede se hezky, většinou lesem, projíždíme i několik národních parků. Kolem poledne jsme na hranicích, které jsme málem minuli. Z nepálské strany je představuje otevřený přístěnek se dvěma úředníky a jedním podavačem pasů a razítek. Než byla administrativa vyřízena, potkali jsme se s pěti Němci, kteří jedou na vypůjčených Enfieldech z Dillí do Káthmándú.
Další část hraničního přechodu již byla nepřehlédnutelná. Jednalo se o velice prašnou a kamenitou cestu, která se nesmyslně klikatila lesem mezi stromy. Asi v půlce cesty se nám podařilo vyhnout prohlídce všech zavazadel, kterou indičtí úředníci hodlali vykonat v tom prachu. Pak už následoval jen vstup do Indie, který se kupodivu obešel bez problémů. Ač bylo na hranicích v podstatě prázdno, strávili jsme tam celkem tři hodiny. Čas jsme si krátili povídáním s jedním dobrodružným Italem, který jede sám na motorce z Itálie do Nepálu, přičemž vybírá na nějaký sirotčinec.
Lehkou komplikací byl ještě výjezd z hranic, který byl přes most na přehradě, o nějž se dělila doprava s úzkokolejnou mašinkou. Dopravu však pouštěli střídavě jen jedním směrem, a i tak tam bylo v obou směrech pěkně rušno. Jakmile jsme se vymotali z hranic, čekala nás ještě asi tříhodinová cesta indickým dopravním mumrajem, na jejímž konci byl rozestavěný hotel.
