Společně Se Setkáváme Ráno u snídaně. Noc všichni přežili bez újmy. Vyjíždíme kolem jedenácté, až se dobrodruzi alespoň trochu vyspali. Ještě hobla Julce, která má narozeniny a vzhůru na Moskvu. Poté co se vymotáme z města je to dle GPS 450 km rovně. Kolem cesty jsou vidět dřevěné chaloupky, u cesty lidé prodávají maliny, borůvky, houby a raky. Koukáme na GPS, kde se stavíme na oběd. Možností není moc. První restaurace je 5 km a další za 360 km. Cestou jsou u benzínek a restaurací odpočívadla obehnaná vysokou zdí s ostnatým drátem a strážní věží, no proč asi. Nezkoumáme a jedeme dál, okolní příroda je hezká, březové háje a barevně kvetoucí louky. Kluci co jeli celou noc jsou unavení, jedeme proto opatrně. Dnes se máme setkat s moskevským chapterem, budou na nás čekat před Moskvou. Drobná komplikace. Chozé zjišťuje, že se seknul a domluvil setkání až na zítra. Ups. Telefonicky jsme se však domluvili, Rusové se posbírali, kdo se mohl utrhnout z práce, a jeli nám naproti. Čekají nás asi 70 km před Moskvou u značky 848, že je nemineme. A měli pravdu. Jeden z nich stál na dělícím pruhu dálnice s chapterovou vlajkou! Setkání bylo nejprve trochu rozpačité. Tedy než jsme slezli z motorek a seznámili se, trochu se jich holky báli. Vypadali, no, dost drsně, ale jsou to srdíčka. Skvěle nás protáhli zacpanou Moskvou k hotelu. Ač máme GPS, bez nich by to šlo asi dost ztuha. Kolem půl desáté přijíždíme do hotelu Izmailovo. Je to velký olympijský hotelový komplex, my bydlíme v budově Delta, a to v 18. patře. Hotel je hezký, rekonstruovaný. Okolí však působí trošku divoce, hned za plotem hotelu je maxi tržnice a nějaká arabská ulice. Najíst a spát, ať jsme na to zítřejší dobytí Rudého Náměstí čilí.
