Kaunas – Zarasai – Rezekne /Lotyšsko/
Najeto 280 km
Dnes jsme si opět naplánovali během cesty pauzu u jezera. Takže vzhůru. Stav silnic ještě celkem jde, ale žádná sláva. Chvílemi to vypadá, že asfalt nalili jen doprostřed silnice a nechali ho jen tak rozjezdit. A to minimálně tankem, protože vyjeté koleje si nezadají s běžnou strouhou, ovšem tady se ještě navíc práší, a to velmi. Po necelých dvou hodinách jízdy stavíme, celkem narychlo jen tak u cesty. Co to? No, to si Boďa vzpomněl, že zapomněl inzulín v hotelové ledničce. Hu… Nejprve telefonát do hotelu - inzulín tam stále je. Kdo se pro něj vrátí – Natálie s Markem. Zbytek pokračuje dál, sejdeme se u jezera. Kolem jedné jsme dorazili k jezeru v městečku Zarasai. Dle Kukrošovi navigace je to civilizace, GPS tu signalizuje tři restaurace. Máme hlad takže razíme do té první na náměstí, kde nám oznámili, že nevaří. Netušíme proč, sedí tam dost lidí a jedí. Ne, prostě neuvaří. Takže druhá restaurace. Je to pizzerie a je zavřená. Třetí restaurace. Je to kafé v nějakém kulturáku a vypadá odporně. Jídlo se tam navíc musí objednávat dopředu. Vyrážíme zpět do první restaurace vyjednávat. A… výsledek - uvaří. Přinesli to sice za dost dlouho a bylo to většinou z polotovarů, ale chutnalo to dobře. Po obědě malá procházka k jezeru a plácnout sebou do parku, aby čekání na inzulínové zachránce lépe ubíhalo. Nataša s Markem přijeli až v půl šesté, cestou byl silný provoz, hlavně plno kamionů. Něco sezobli a jedeme dál, přes hranice do Lotyšska. Tady jsou vesničky jen sem tam, okolí vypadá chudší. Dnes je naším cílem Rezekne, hotel Kolonna Rezekne. Dojíždíme kolem sedmé. Máme zamluvenou garáž. Všechny motorky se tam ale nevejdou. Náhradní řešení – vystěhovat popelnice a zaparkovat místo nich. Hotýlek je nově rekonstruovaný, moc hezký, s restaurací, kde dobře vaří. To že se cestou skutečně hodně prášilo zjistili všichni když vylezli ze sprchy, utřeli se a ručník byl černý.
